P Podle lidových vyprávění využívali jeskyni již v 15. století husité jako úkryt a místo bohoslužeb a v 16. a 17. století pronásledovaní evangelíci ve Slezsku. Na počátku 18. století se zde prý ukrýval loupežník Ondraszek a podle lidového vyprávění se jeskyně táhla v podzemí až k Žyvci. Malinowská jeskyně se poprvé objevila v literatuře v roce 1850 v popisu cesty Ludwika Zejsznera k prameni Visly. Později ji studovali mimo jiné Bogumił Hoff, Wilhelm Friedberg, Władysław Milata a Kazimierz Kowalski.
Jeskyně je přístupná veřejnosti. Z vrcholu Malinowa scházíme několik set metrů po hřebeni směrem k Malinowské skále a odbočíme doprava na přehlednou cestu vedoucí téměř vodorovně, která vás dovede k otvoru. Vstupní otvor se nachází v nadmořské výšce 1080 metrů. Jedná se o svislou puklinu o rozměrech 2,5 x 0,6 metru a hloubce 10 metrů. Svislé úseky trhliny byly pojištěny žebříky. Jeskyně má dvě chodby tvořené úzkými puklinami, které jsou propojeny průchody a komíny. Dno chodeb v tahu I je pokryto převážně sutí a štěrkem, místy bahnitým, v tahu II je pokryto kamennou sutí a hlínou. Největší sál se nazývá Galerie a nachází se v řetězci I. Je 13,5 metru dlouhá, 1,4 metru široká a 9,5 metru vysoká. V jeskyni se udržuje stálá teplota kolem +6 stupňů Celsia. Je zde cítit větrání a denní světlo se dostává do spodní části vstupní mezery a do úvodní části dalších chodeb.
ZSestup do jeskyně umožňují kovové žebříky a konzoly a nejsou problémem ani pro děti. Při návštěvě si nezapomeňte vzít vhodné oblečení odolné proti dešti a povinně čelovku.
